Famadihana – obracení kostí

Co je famadihana? Představte si, že byste se mohli se svými zemřelými příbuznými tak co pět let znovu setkat! Z rodinné hrobky, v níž odpočívá až 80 těl, vynést jednou za čas všechna ven, očistit jejich kosti, zabalit do nového roucha, podělit se s nimi o aktuální novinky z vašeho pozemského života, a pak s nimi sedm krát hrobku obtančit, abyste je nakonec zase vrátili do jejích útrob. A přitom všem zpívat, tančit, dobře jíst a pít! Nějak takto probíhá famadihana – snad nejzajímavější pohřební rituál Madagaskaru.

Úředně posvěcené otevírání hrobek

Během slavnosti famadihana jsou z rodinné hrobky ostatky zemřelého vyneseny, aby byly za patřičného veselí očištěny a následně opět uloženy k odpočinku. Tento rituál praktikují na Madagaskaru kmeny Betsileo a Merina, obývající centrální vrchovinu. Famadihana se koná vždy pouze v období sucha, od června do října. Pro famadihanu musí rodina nejprve získat úřední povolení, které vydává starosta dané obce.

Rozhoduje šaman

Když člověk kmene Merina nebo Betsileo zemře, rodina jeho tělo zabalí do roucha a pohřbí ho nejprve do země, až 7 metrů hluboko. Pozůstalí šetří peníze a po 4 až 5 letech, když mají k dispozici dostatek financí, jdou za místním šamanem, aby jim určil nejlepší datum a čas pro uspořádání famadihany. Pokud ještě nemají postavenou rodinnou hrobku, nechají si také za úplatu poradit, kde by hrobku měli postavit. Na určený den pozve rodina své příbuzné, přátele i sousedy, často i obyvatele z okolních vesnic.

Famadihana – veselé shledání mrtvých s živými

V den zahájení obřadu famadihana rodina zabije několik zebu, aby měli svým hostům co nabídnout. Ostatky zemřelého vyjmou ze země a započne veliká slavnost. Některé rodiny vyjmuté tělo přesunou na jeden den do svého domu a na počet úcty vedle něj položí hrb ze zebu (tj. nejlepší maso). Oslava famadihana trvá den a noc a musí být během ní veselo – oblečení je pestré, nosí se klobouky, zpívá se a hraje tradiční malgašská hudba. I jako turista si člověk ve vnitrozemí všimne podél cesty stánků prodávajících hudební nástroje, které se při famadihaně používají (bubínky i strunné nástroje). Hudba při famadihaně nehraje, pokud jsou ostatky zemřelého umístěny doma.

Zasedací pořádek pro nebožtíky

Betsileové i Merinové staví velké a nákladné hrobky, do nichž se vejde až 80 těl. Pokud je hrobka již plná, vystaví rodina hrobku novou a přenese do ní pozůstatky jednoho zemřelého ze staré hrobky. Pro každého člena rodiny je v hrobce určeno zvláštní místo: pro rodiče, prarodiče i pro děti.

Tanec s kostmi

Druhý den dopoledne jde rodina k hrobce a rozloží u ní na zemi matrace a rohože. Hrobku otevře a všechna těla na ně vynese ven. Mezi tím se jí a pije. Po obědě poděkuje nejstarší člen rodiny všem, kteří na oslavu přišli. Postupně ostatky všech těl rodina očistí, přebalí do nového roucha a s každým nově přebaleným tělem obtančí hrobku 7x dokola, při tom drží ostatky nad hlavou. Tento okamžik je pro pozůstalé nejdojemnější, pláčou štěstím, že se mohou po letech se svými příbuznými opět shledat a radovat se. Směr tance rodině také určí šaman. Poté jsou kosti opět uloženy na příslušná místa do hrobky. Hrobku zavřou, zamknou a mrtví pak v klidu a pokoji odpočívají až do příštího obřadu famadihana.

Požehnání mrtvých

Malgašové věří, že když se budou o své zemřelé dobře starat a chovat se k nim s respektem, jejich duchové jim budou nápomocní. Impuls pro uspořádání slavnosti famadihana vznikne např. poté, co má někdo z rodiny sen, v němž k němu promluví mrtvý příbuzný a sdělí mu, že je mu ve starém rouchu již zima…