Kmen Antaimoro
Lidé kmene Antaimoro (nebo také Antemoro) žijí v oblasti u jihovýchodního pobřeží Madagaskaru mezi městečky Manakara a Farafanga. Arabové, kteří do této oblasti připluli v 15. nebo 16. století z Arabského poloostrova, převrátili místní obyvatele na islám.
Dnes čítá kmen Antaimoro asi 500 tisíc lidí. Věnují se hlavně pěstování rýže a kávy, produkci soli, talismanů a věštbou.
Přestože islám brzy podlehl jejich přírodním vírám a praktikám se silným respektem k zemřelým předkům, dodnes si ponechali některé islámské zvyklosti. Např. nejedí vepřové maso nebo nosí amulety zdobené verši z Koránu. Kmen Antaimoro má přísný kastovní systém. Muži a ženy žijí odděleně, dokonce jsou zvlášť i pohřbíváni. Hroby královské rodiny Antaimoro lze spatřit ve vesnici Ivato poblíž Vohipeno.
Ještě než na Madagaskaru zavedli latinku evropští misionáři, používali Antaimorové své vlastní arabské písmo „sorabe“, kterým přepisovali malgašský jazyk. I díky svému monopolu znalosti písma Antaimorové vždy cestovali po různých místech Madagaskaru a sloužili jako poradci králům.
Antaimorové jsou respektováni díky znalostem přírodní medicíny a údajným nadpřirozeným schopnostem. Šest až deset měsíců v roce pobývají někteří mimo své domovy, putují po Madagaskaru a živí se jako šamani, věštci apod. – tzv. „ombiasy“. Téměř každá vesnice na Madagaskaru má svého „ombiasy“ a často jsou to právě Antaimorové.
Papír Antaimoro
Antaimorové se proslavili znalostí výroby papíru Antaimoro, který zdobili okvětními lístky. Tato technika se dochovala dodnes a lze ji spatřit v manufaktuře v městečku Ambalavao.